Ve významných
státních funkcích je stále více exkomunistů
PRAHA - Bývalý
člen KSČ na Hradě. Tak může dopadnout prezidentské klání. Dosud
byl úřad hlavy státu poslední z ústavních funkcí, která nebyla obsazena
člověkem s komunistickou minulostí.
To, co
zažívaly v průběhu devadesátých let země střední a východní
Evropy, čeká zřejmě i Česko. Tedy, pokud se hlavou státu
stane kterýkoliv z kandidátů s výjimkou Václava Klause. Prezidentské
křeslo totiž zůstalo po třináct let jedinou ústavní funkcí,
která nebyla obsazena člověkem, který si za totality
˝zadal˝ členstvím v komunistické straně. Bývalý komunisté
předsedali Poslanecké sněmovně i Senátu a byli členové
vlád. Primát drží Zemanův kabinet, ve kterém postupně zasedalo 14
bývalých členů Komunistické strany Československa.
Kwaśniewski, Kováč, Schuster...
V ostatních zemích odešli ˝hrdinové revoluce˝ z čela
státu podstatně dříve. Jako klasický příklad poslouží Polsko.
Bývalého disidenta Lecha Wałęsu nahradil v polovině devadesátých
let bývalý aktivní komunista Aleksander Kwaśniewski. V komunistické
straně byli dokonce oba dosavadní slovenští prezidenti, Michal Kováč
a jeho nástupce Rudolf Schuster. V zemích bývalého východního bloku je
běžná přítomnost někdejších významných členů strany i
v ostatních ústavních funkcích. Například maďarský premiér Péter
Medgyessy vlastnil stranickou průkazku téměř čtvrt století,
a dokonce spolupracoval s kontrarozvědkou. ˝Určitý, ale nijak
veliký předěl to je, zařadíme se zkrátka po bok ostatních zemí.
Předěl to znamená hlavně v tom smyslu, že odchází Václav
Havel,˝ komentuje střídání na Hradě politolog Miroslav Mareš.
˝U nás se stal prezident náhradou za monarchu a nyní se z prezidenta stane
jen další úřad. To bude mít nejspíš vliv na pokles důvěry v
prezidenta jako takového,˝ naráží politolog na českou
˝tatíčkovskou˝ tradici. Podle Mareše však minulost spojená s
komunisty nemusí nutně znamenat, že Havlův nástupce nebude
úspěšný a respektovaný. ˝Aleksander Kwaśniewski je hodnocen
příznivě ve světě i doma, přestože je bývalý
komunista,˝ vysvětluje politolog. Řada občanů však
vyhlídkou na prezidenta s minulostí spojenou s komunisty není právě
nadšena. V průzkumu, který pro LN provedla začátkem ledna agentura SC
and C, 37,2 procenta dotázaných uvedlo, že členství v KSČ snižuje u
kandidátů schopnost být dobrým prezidentem. Naopak toleranci ke
členství k KSČ vyslovil téměř stejný počet
dotazovaných - 36,6 procenta.
Bývalí členové KSČ v dosavadních vládách České
republiky
1992-1996
premiér Václav Klaus
nebyl členem KSČ
celkem: 4
vicepremiér a ministr financí Ivan Kočárník (1988-1989)
ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (1977-1989)
ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba (1964 -
1970)
ministr zdravotnictví Jan Stráský (1964-1969)
1996-1998
premiér Václav Klaus
nebyl členem KSČ
celkem: 3
vicepremiér a ministr financí Ivan Kočárník (1988-1989)
ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (1977-1989)
ministr zdravotnictví Jan Stráský (1964-1969)
1998
premiér Josef Tošovský
byl členem KSČ (1976-1989)
celkem: 1
pouze premiér
1998-2002
premiér Miloš Zeman
byl členem KSČ (1968-1970)
celkem: 14
vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr
(1962-1969)
vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan (1967)
vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík (1983-1989)
vicepremiér Pavel Rychetský (1967-1970)
ministr spravedlnosti Jaroslav
Bureš (1986-1989)
ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař (do roku 1970)
ministr kultury Pavel Dostál (1962-1969)
ministr vnitra Václav Grulich (1954-1970)
ministr dopravy Jaromír Schling (1981-1989)
ministr obrany Vladimír Vetchý (1980-1989)
ministr školství Eduard Zeman (1966-1970)
ministr zdravotnictví Bohumil Fišer (1966 - 1971)
ministr dopravy Antonín Peltrám (do roku 1969)
kandidáti:
ministr obrany Jaroslav Tvrdík (1988-1989)
ministr financí Jiří Rusnok (1988-1989)
od 2002
premiér Vladimír Špidla
nebyl členem KSČ
celkem: 4
vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (1967-1970)
ministr zemědělství Jaroslav Palas (1980-1990)
ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (1982-1989)
ministr kultury Pavel Dostál (1962-1967)
kandidáti:
ministr obrany Jaroslav Tvrdík (1988-1989)
ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok(1988-1989)
Další bývalí členové KSČ nebo členové KSČM ve
významných funkcích
* bývalý guvernér ČNB Josef Tošovský do KSČ vstoupil v roce
1976 jako pracovník Státní banky československé, vystoupil v listopadu
1989
* policejní prezident Jiří Kolář do strany vstoupil v roce
1982, odešel z ní v roce 1989
* místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip od
roku 1983 členem KSČ, po roce 1989 členem KSČM
Prezidentští kandidáti, kteří byli v KSČ
* předseda Senátu Petr Pithart
rudou knížku získal v roce 1960, stranu musel opustit v roce 1968
* náměstek vicepremiéra Jaroslav Bureš
do KSČ vstoupil kvůli kariéře v roce 1986, vystoupil z
ní v roce 1989
advokát Miroslav Kříženecký
členem KSČ se stal jako soudní čekatel v roce 1978, ze
strany vystoupil v roce 1989; členem KSČM není
* expremiér Miloš Zeman
do strany vstoupil v roce 1968, o dva roky později z ní v rámci
čistek musel odejít